Jak se skáče trojitý Gorbačov...kapitola 41.

7. června 2009 v 7:06 | Johanka |  Smaragdový příběh
"Máš telefon," poklepala mi na rameno Lucy.
"Ahoj, zde Carmen. Zase jsi nechala mobil doma, ty zapomnětlivý workholiku? Trvalo mi půl hodiny, než mi došlo, že vy pracující dopoledne býváte v práci."
Carmen mě rozesmála.
"Ahoj. Jsi ve škole?"
"Ani ne, díky za optání… . Půjdeme dnes s Kate a Barbarou bruslit. Až k večeru, extra kvůli vám dvěma svědomitým pracovnicím." (*Kate a mě, pozn. překladatele ;-) ) "Půjdete taky, slečno?"
"Jasně, že půjdu."
"Tak se sejdeme v centru, před sochou otce Mathewa."
"A kdy?"
"Kolem šesti. Zvládneš to?"
"Zvládnu. Díky, spravila jsi mi náladu."
"Rádo se stalo. Tak večer."
"Měj se."




K otci Mathewovi jsem dorazila jako druhá. Na našem speciálním setkávacím místě-totiž ostrůvku se sochou mezi dvěma rušnými silnicemi-už poskakovala promrzlá Kate a u pasu se jí pohupovaly brusle.
"Ahoj!" objaly jsme se.
"Nazdárek, ráda tě zas vidím."
"Něco nového?"
"Mám depresi středního věku."
"Nepovídej. Tak brzy?"
"Jako by od rána uběhlo deset let."
"Tak to bychom místo bruslení měly zajít na hřbitov vybrat nějaký útulný místečko. Takovým tempem jsi do konce týdne kaput."
"No, úplně horký to zas nebude," zasmála jsem se.
"Kdyby jo, zamlouvám si všechny tajný recepty na ty tvoje bylinkový sirupy…" odvětila beze známky starosti o mé umírání.

Kolem projelo žluté auto a Johanka začala rychle lovit kapesníky. Když byla nastydlá, při pohledu na žlutou kýchala.

"Tak pověz, co tě užírá?"
Vida, přece zájem...
"Včera lhal Paddy Coře. Kvůli mně."
"A co si o tom myslíš?"
"Že se moje svědomí prolíná nezdravě moc s jejich vztahem."
"A není to spíš o něčem jiném?"
"Jak to myslíš?"
"Zkus se na to kouknout z opačného pólu. Tenhle pocit provinění je jen nastartování obranného systému."
"Mluvíš jako psycholog," znechuceně jsem se zamračila.
"A ty začínáš být až moc podobná Irům."
"Například?"
"Nemáš ráda psychology."
"Neříkej, že.."
"Mám doktorát, ano. Na stomatologii jsem šla až potom, co jsem zjistila, že jako duševní poradce se neuživím."
"Já se nestačím divit."
"Povím ti jedno a postav se k tomu, jak chceš. Buď něco není a nemá smysl se tím zabývat a nebo něco je, a pak s tím stejně nic neuděláš."
"To ti vážně děkuju," ironicky jsem se zašklebila..

Od pekařství už přicházely Carmen s Barby, ale Kate ještě dodala:
"Konkrétně to znamená, že jestli se ti Patrick líbí, je to skvělý. Na tom není nic špatného. Je to pěknej chlap. A jestli ne a máš jen výčitky kvůli ní, kazíš si tím to bezvadný přátelství, co mezi vámi je."
Skoro bych zapomněla říct, že Kate si už dřív vzala do hlavy, že se s Paddym jednou vezmeme a dogmaticky se toho držela. Byla prostě prdlá. Ti psychologové...

Ke stadionu jsme došly v báječné náladě. Pošťuchovaly jsme se, Carmen po cestě provokovala každého chlápka svými koketními poznámkami…a ani na ledě to nebylo jiné. Hrály jsme na babu i na vláček, vymyslely novou disciplínu v bruslení - skoky jakkoliv, ale co nejdál.
Kate, se svýma dlouhýma nohama hodnýma modelingu, nás pokaždé trumfla. Pak se jí z lavičky rozezvonil telefon a ona odběhla.
"Jsem nejlepší, jupííí!" ječela Barby, která hrála závodně basketball, takže ani na její obří skoky jsme s Carmen neměly, přestože na bruslích bez zoubků byla proti nám ve značné nevýhodě.
Carmen v přestávkách horečnatě flirtovala s týpkem, do kterého naoko strčila a za chvilku se s námi přišla rozloučit:
"Pozvání na grog od takovýho svalouše přeci neodmítnu."
"Vypadá spíš jako teplouš," utrousila tiše Barby.
Z okukování pozadí Carmenina objevu nás vytrhla Kate.
"Holky, jedééém!" křičela a řítila se na nás.
Kdybychom jí s Barby nechytily, roztříštila by se o mantinely. Všechny tři jsme spadly na zem a chechtaly se.

Byla tak nádherná. Měla červené tváře a rozpuštěné vlasy. Nešlo z ní spustit oči.

"A pozóór! Vážená poroto," vyskočila Barbara ze země. "Na led přijíždí věhlasná krasobruslařka MuDr. Pudr. Lídr. Barbara Florence Halyová von Tikťak vlkodlak CSc. a předvede vám trojitého Gorbačova.
"Chceš se zabít?" křičela Kate a řehtala se jejímu postoji.
S napětím jsme pozorovaly, co hodlá Barby provést. Nejdřív nadskočila (asi, jako když vás někdo kopne do zadku), potom se prudce otočila a vyskočila do výšky. Jenže nohy se jí zamotaly a ona sebou plácla právě na zmíněné partie.
"Jau," zašeptaly jsme s Kate soucitně.
Ale to už se Barby zvedala a volala:
"A na řadu přichází Johanka Nevimjakdál von Czechs Pub - lic!"
"Jóóóó," tleskala Kate.
"Předveď se!" zaskuhrala Barby, zatímco si držela zadek (vypadala trochu jako Ferda Mravedec) a opatrně se přidržovala mantinelu.
"Přivítejte potleskem sedmi a půl násobnou mistryni světa!" rozjela jsem se, co to šlo.

Vlály za ní vlasy i šála, co měla na krku. Málem jsem zapomněl zavřít pusu. Přestože teď mě všechno nutí smát se tomu, takhle jsem jí neznal. Se mnou to byla ulítlá kámoška k zulíbání. Na tom ledě ale stála nádherná žena, co se pohybovala tím nejsvůdnějším způsobem. Vidět ji Afrodita, závistí by pukla.

A najednou ho zahlédla.

Stál přímo přede mnou.
"Ty jsi hlavinka, Barby," pochválila ji Kate.
Věřte nevěřte, celé to na mě nahrály.
Ostře jsem zabrzdila těsně před mantinelem a prudce oddechovala.
"Ahoj Johanko Nevimjakdál."

Dívala jsem se na něj. Tenhle příběh asi nikdy neskončí…
"Ziková, těší mě. A Vy?"
"Co třeba Paddy?" pokrčil rameny.
"Znám jednoho. Je na mě teď asi pořádně naštvaný," rozpačitě jsem si odhrnula vlasy z obličeje. "Nevím, co právě ten by tu hledal," sklonila jsem provinile hlavu.
"Co jste mu provedla?"
"Nic, čím bych se chtěla chlubit, věřte mi. Zajímá Vás to vůbec?" (a vážně si vykáme???)
"Zajímá. Taky znám ještě jednu Johanku. Docela chápu, že jí čas od času povolí nervy. Nemá to se mnou lehký."
"Paddy, co tu děláš?" nevydržela jsem to.
"Stýskalo se mi."
"Po dalším dramatu, který bude v mojí režii?"
"No jasně. Celou dobu přemýšlím, co mi chybí a tys na to kápla."
Zhluboka jsem se nadechla:
"Nezlob se…"
"Co blázníš? Zlobit se na tebe?" rozpřáhl Paddy ruce a já se k němu přitiskla.
"Vážně mě to mrzí," pošeptala jsem mu do ucha.

Najednou mě Paddy popadnul a přetáhl přes mantinel. Ztratil ale rovnováhu, dopadl na sedadlo za sebou a já rovnou na něj.
Kate Barbaře oznámila:
"Když to tam je, nic nenaděláš."
"Cože???"

"Co to máš na sobě, Paddy?"
"To je kostým."
"Proč?"
"Dneska jsme točili ten klip."
"Ale v Baltimore," namítla jsem stále sedíc na jeho klíně.
"Chtěl jsem tady být co nejrychleji."
"Tys kvůli mně hned po natáčení skočil do auta, nějakým zázrakem zjistil, kde jsem…"
"Ještě jsem musel zajet za Kirou," se smíchem vytáhl z kapsy svojí šťastnou čepici.
Zapomněl jí totiž před časem v porodnici, kde byl Kiru navštívit.
"A všechno po tom, co jsem na tebe byla tak protivná?"
"Ne, po tom. Kvůli tomu. Máš pravdu, že jsem neměl Coře lhát. Pojedeš se mnou? Rád bych ti ten včerejšek vynahradil, jestli máš zájem," kývl k holkám.
Ale ty se očividně bavily i beze mě.
Co myslíte, měla jsem zájem?

 


Komentáře

1 lovely girls lovely girls | Web | 7. června 2009 v 7:13 | Reagovat

Máš moooooc hezkej blog!!Opravdu by nam to pomohlo protoze delame rekord v navstevnosti a v komentikach tak pomoz prosííím! Proto zaciname tak brzo rano:D PS: faktis hezuuu blog

2 Alisha_Sheilyne Alisha_Sheilyne | Web | 7. června 2009 v 11:55 | Reagovat

No jo.....a dalsi planujes presne DD.HH.MM. ? Ne ja si delam srandu....uz vcera v noci jsem premyslela jestli sem mam zajit....opet excelentni pracicka :o)

3 Johanka Johanka | 7. června 2009 v 23:12 | Reagovat

Ano, tak ten další plánuju...ale kdy, to nemám ponětí :-D
Tak za deset dní plus mínus, pokud nebudu mít do čeho píchnout, tak samozřejmě dřív...za tři, čtyři dny...ale přesně to zatím bohužel nejsem schopná slíbit.

4 Lenka Marie Lenka Marie | 7. června 2009 v 23:57 | Reagovat

měla

5 Johanka Johanka | 8. června 2009 v 8:03 | Reagovat

...no jó, ty telepate :-D ...

6 Alisha_Sheilyne Alisha_Sheilyne | Web | 8. června 2009 v 16:21 | Reagovat

Ni c neslibuj:D to je naprd :D

7 zuzana zuzana | E-mail | 9. června 2009 v 16:15 | Reagovat

krasna fotka,krasny pribeh,ctu kazdy dil,a je mi smutno,ze me uz tohle nepotka

8 twiiity twiiity | E-mail | Web | 10. června 2009 v 12:46 | Reagovat

peeeeeeeekné :)

9 Johanka Johanka | 10. června 2009 v 15:49 | Reagovat

[7]: ále kuš, nikdy neříkej nikdy ;-)

10 zuzana zuzana | E-mail | 11. června 2009 v 21:06 | Reagovat

myslíš,tak to moooc dík

11 Anelys Anelys | Web | 12. června 2009 v 23:18 | Reagovat

krasně to pokračuje:-)

12 zuzana zuzana | E-mail | 15. června 2009 v 21:53 | Reagovat

Johanko,prosím tě a ostatní holčiny založila jsem blog na ochranu týraných žen,neumím to zveřejnit.Mrkněte na to pod jménem Zuzka.Díky

13 Johanka Johanka | 15. června 2009 v 23:18 | Reagovat

Zuzko, hledala jsem a nenašla. Opiš adresu svého blogu, která se ti objevuje nahoře v liště. Nebo ještě líp-celou jí označ, klikni levým tlačítkem myši, potom zadej "kopírovat" a otevři si moje stránky. V komentáři pak do políčka "web" opět klikneš levým tlačítkem a dáš "vložit". A jsi zveřejněná. Jestli se ti to povede, zveřejním vám za odměnu další díl dřív ;-)

14 zuzana zuzana | E-mail | 16. června 2009 v 9:03 | Reagovat

Tak si Johanko myslím,že ten blog mám nějak blbě udělanej.Zkus ještě zuzicek68,jinak už nevím,ale moc ti děkuji.

15 Alisha_Sheilyne Alisha_Sheilyne | Web | 16. června 2009 v 17:39 | Reagovat

Johi, nema to byt prave tlacitko...?

16 Dementos Dementos | 16. června 2009 v 19:38 | Reagovat

Jasně, že je... to víš, levá a pravá mi nikdy moc nešla :-D. I v autě musím mít ruce označený...
Jožule

17 zuzana zuzana | E-mail | 16. června 2009 v 22:17 | Reagovat

Tak to je opravdu pravé tlačítko,ale kopírovat mi stejně nejde.

18 terr terr | E-mail | 16. června 2009 v 22:22 | Reagovat

A kdyz sis spletla levou a pravou das nam sem ten dalsi dil dneska?:-))

19 Johanka Johanka | 17. června 2009 v 9:57 | Reagovat

[18]: a ty seš zase kdo? :-o Tebe ještě neznám :-D

20 Johanka Johanka | 17. června 2009 v 13:09 | Reagovat

Příběh tu bude za dva dny, pokud najdu nějakou fotku, kterou ho zkrášlím ;-)

21 terr terr | 17. června 2009 v 22:07 | Reagovat

Ahoj jsem terr:-)Někde jsem se dočetla o tvých příbězích a všechny jsem je přečetla za dva večery!A ted káždý den koukám jestli užžžžžžžž!A dnes zase nic!:-)))

22 Johanka Johanka | 18. června 2009 v 9:08 | Reagovat

Dočetla? Nedávno o příběhu vyšel článek v New York Times a pravda, taky jsem se o něm okrajově zmínila v britských The Sun. Nebo jsi četla přímo rozhovor, co jsem exkluzivně poskyla Junge Freiheit? Ten jednostránkový článek ve Washington post ani nepočítám, páč jak to nemá přes dvě strany, vůbec se tím nezabývám. Pak už mě napadají jen moje fotky v Playboyi s rukopisem, ale pokud si vzpomínám, název nebyl moc čitelný! Píšeš, že dočetla, proto vypouštím dokument BBC, co o mně natočili, i pořad Na vlastní oči, kde se mi věnovali jako fenomenální osobnosti...

23 terr terr | 18. června 2009 v 20:11 | Reagovat

Vyčerpávající:-)))Já myslim,že nekde tam to bylo.Nemohla by si ten terním přesunout na 19.06.v 01.19?:-))))

24 Johanka Johanka | 19. června 2009 v 0:12 | Reagovat

Ale tak, to víš, že mohla. Ale co až nebudu mít žádný čas na opravování dalších dílů? To byste pak celé prázdniny čekaly, až se vrátím z Irska (a to se ještě uvidí, jestli se vrátím), až se vrátím z Francie (kde počítám, že dosáhnu osvícení, takže za sebe pak neručím), až se vrátím z filmového festivalu a z vody a z čajovny a ze všech šamanských trdlovaček...
Lepší to trochu natáhnout ;-), ať máte do Vánoc co číst.

25 terr terr | 19. června 2009 v 1:04 | Reagovat

Blázníš dědku!Ty nikam nemůžeš!!!Leda,že by si nám to sem hodila všechno a pak at si to každej rozvrhne jak chce.Aspon bych měla týden co číst:-))

26 Lenka Marie Lenka Marie | 19. června 2009 v 20:20 | Reagovat

jen do vánoc už?

27 Lenka Marie Lenka Marie | 19. června 2009 v 20:22 | Reagovat

to ses měla pochlubit hned, že jsi taaak slavná :-)

28 Johanka Johanka | 21. června 2009 v 15:04 | Reagovat

  Nevím, jak dlouho ještě bude příběh "vycházet" :-) , ale po magickém kódu KONEC za poslední kapitolou přidám ještě třeba pár vystřižených scén  ;-) . Přemýšlím o tom, že Paddyho a Johančiny příhody zredukuju o pár let :-D. Všechno najednou sem určitě nehodím, protože stíhám horko těžko opravit jeden díl za půl měsíce. Možná prostě zkrátím kapitoly, až nastane kritické období mého cestování a nastavím zveřejnění dílů týden po sobě.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama