Černé jezero: "Přírodááááá!!"

17. června 2009 v 11:24 | Johanka |  Cesty tam a zase zpátky
Včera jsem konečně uposlechla volání divocha v sobě a nechala své nohy, aby mě zanesly na místo, které miluju. Nevím, jak se jmenuje, já ho znám odjakživa jako Černé jezero.

Když jsem tam byla poprvé, ohromilo mě. Stoupáte, stoupáte, stoupáte, nadáváte že pořád stoupáte a když vystoupáte, otevře se před vámi znenadání les a objeví se tahle nádhera. Naše první setkání (moje a jezera) bylo téměř dojemné, proto mám tenhle kousek přírody pod kůží a každá cesta k němu mě vždy ujistí, že jsem tam, kde mám být.

Tohle rašelinové jezírko je neskutečně čisté a má několik opravdu úchvatných zvláštností. Když se k němu posadíte, máte dojem, že hladina je vyšší, než vy sami. Stačí v téhle liduprázdné krajince sedět dvě tři minuty bez hnutí a stáváte se její součástí. Pamatuju si, že když mi bylo šestnáct, seděla jsem tu a počítala do 365. Každým číslem jsem do sebe nasávala energii pro jeden den v roce. Bylo mi tam nádherně. Říkala jsem si, že jakmile mi bude mizerně, něco se zvrtne, opustí mě síla vstávat každý den do školy...vzpomenu si na okamžik, kdy jsem tu seděla. Ten rok byl opravdu plný situací, kterými se šestnáctileté holce těžko proplouvá. Přesto si na něj pamatuju jako na období, kdy jsem prožívala naplno to, co přinášel a byla za to šťastná.

Tak, teď kapku míň dramaticky... Koncentrace těhle žabích mimin je u jezírka obrovská. Řekla bych tak čtyři kousky pod podrážku na každém kroku. Proto se chůze žabomilů podobá spíš baletu. Přála bych vám, abyste ten můj balet v pohorkách viděli :-D ...
Za svoje okousané nehty se omlouvám, původně jsem vám chtěla zdokumentovat proměnu žabího prince v prince člověčího. Hrozilo ale jisté riziko, že by žabí princ při polibku vyskočil a já bych ho posléze musela vyfunět do kapesníku.

Soutěž: Spočítáte, kolik žabiček je na obrázku?
Vítěz si odnese vědomí, že ví, kolik žabiček je na obrázku.

Zde už jsem se nacházela v takové euforii z klidu a všeprostupujícího ticha, že jsem byla líná odsunout se ze záběru, nebo z lehu zvednout ruku. Aspoň máte lepší představu, v čem jsem to baletila mezi žabkami. Navíc, konečně víte, jak vypadám...
 


Komentáře

1 Šotek Šotek | 17. června 2009 v 14:35 | Reagovat

Tyhle místa mám moc ráda. Většinou si totiž spíš říkám "co tady vlastně dělám"...když přijdu na tokové místo, jsem schopná tam trčet hodiny.

2 twiiity twiiity | E-mail | Web | 17. června 2009 v 16:42 | Reagovat

nádherné a veľmi pekne opísané a tie žabky sú úplne NAJ!!! :) krásnučké :)

3 Alisha_Sheilyne Alisha_Sheilyne | Web | 17. června 2009 v 22:13 | Reagovat

Jasny, ted fakt vim jak vypadas....Ano, tve nohy jsou neprekonatelne krasne! :D

4 Johanka Johanka | 18. června 2009 v 8:51 | Reagovat

Příště vám ukážu dvojku vlevo dole :-D

5 Lenka Marie Lenka Marie | 18. června 2009 v 14:04 | Reagovat

2. foto tam plave nějaká obržába :-)

6 Anelys Anelys | Web | 18. června 2009 v 16:32 | Reagovat

Pěkný fotky:-)taky mám plno dokumentace z procházek, ale donutit se to roztřídit ..ufff:-D..Super botky, jinak už se těším na tu dvojku vlevo dole:-D

7 Johanka Johanka | 21. června 2009 v 15:08 | Reagovat

[5]: To je Jóžin z Bážin :-D

8 Šárka Šárka | Web | 24. června 2009 v 0:07 | Reagovat

Ahoj, vypadá to tam nádherně. Tak krásně klidně, v harmonii. A žabičky jsou naprosto dokonalé.

9 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 30. listopadu 2009 v 21:49 | Reagovat

Ano, jsou místa, kde se dají dobít baterky...
Krásné fotky.

10 monyka monyka | Web | 23. srpna 2010 v 22:16 | Reagovat

ježiš:) ta žabička je úžasná:)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama