Den pro Tibet - 6.3. 2010

17. března 2010 v 16:17 | Johanka |  Cesty tam a zase zpátky
Řeknu vám pravdivě, letos jsem z něj byla trochu nervózní. Cítila jsem se jako Australopiték s pokročilou skoliózou páteře. Všechno ale dopadlo bezvadně a Den pro Tibet se nádherně vydařil. Dokonce jsme si po letech jeho pořádání dali název. Letošní úžasný Den pro Tibet tedy organizovalo Neformální sdružení Taši Delé.
Nestrávila jsem ho jako obvykle za objektivem, anóbrž jsem se po celý čas opájela velejemnými čaji mistra Bláži. Naštěstí se našel dobrotivec Václav, který vše zdokumentoval.

Nahoře i dole si můžete prohlédnout průběh vysypávání tibetské vlajky z písku. Je krásná ze všech světoúhlů, co říkáte?


Vybrali jsme spoustu penízků, které si to namířily rovnou do Tibetu a odměnou nám byla též spousta spokojených tvářiček, hezká reportáž na ČT jedničce i příjemné články v novinách.

Krom všeho dokonale a pečlivě naplánovaného programu, si zájemci mohli neplánovaně zabafat z vodničky.

A pak už plánovaně vytvořit oblíbené mandaly pro zvířátka...

...přihlížet tomu, jak si na nich morčáci pochutnávají...

...a dokonce shlédnout zápas o kus zelí.


Sypaná mandala z písku, byla letos opravdu hotovým veledílem. Její tvoření trvalo devět hodin.

Venku se v mrazu a sněhu pohupovaly tibetské praporky. Modlitby na nich napsané vítr roznesl do celého světa, a mnohé již byly jistě vyslyšeny...

A protože se nám tenhle tibetský zvyk moc líbí, mohl si svou modlitbu ve stejném duchu vyrobit každý, kdo přišel. Na praporcích se objevovaly krásná človíčkovská přání. Jejich čtení mi poskytlo nejsilnější zážitek, jaký jsem si ze Dne pro Tibet odnesla.








Takhle ve finále vypadala hotová tibetská vlajka vysypaná pískem.
Bílý střed vlajky symbolizuje Tibet, který je obklopený zasněženými horami. Tmavomodré pruhy značí nebe, jež se prolíná s šesti červenými pásy. Ty jsou připomínkou původních kmenů, rodů či národů, které žily na dnešním území Tibetu.
Samotná kombinace červených a tmavě modrých pruhů značí nepřetržitou ochranu duchovních nauk a světského života buddhistickými ochránci. Na vrcholku hory je slunce zářící všemi směry. Přináší radost ze svobody, duchovního a materiálního štěstí a též blahobytu všech bytostí.
Sněžní lvi představují sjednocení duchovního a světského života a zářící tříbarevný drahokam, který lvi opatrují, jdou tři buddhistické klenoty Tibetu: Buddha, Dharma a Sangha.
Červenomodrý drahokam u jejich nohou symbolizuje deset buddhistických ctností a šestnáct způsobů lidského chování. Žlutý lem ze třech stran vlajky značí Buddhovo učení zářící do všech stran a jeho rozkvět. Strana bez žlutého lemu ukazuje otevřenost Tibetu i vůči nebuddhistickému učení.

Kdo chtěl, vyzkoušel si hraní na tibetské misky. Některé z nich se do ČR dostaly přibližně před měsícem z Nepálu, kam cestoval jejich současný majitel. Ten o své cestě také přišel vyprávět na samostatnou přednášku.
Jako každý rok bylo možné bubnovat, zpívat, tančit, jamovat i marmeládovat do sytosti...
Ne všechny mantry a tance byly tibetské, ale na záměru to jistě neubralo...

Ve výtvarné dílničce si každý mohl vymalovat jantru, tibetskou vlajku, vlastní mandalu, nebo vyrobit zvoneček a květináč na pravé tibetské petrklíče :)

Ti odvážnější si vyzkoušeli, jaké to je mít za krkem nefalšovaného tibetského hada :)

Tohle je právě vznikající improvizovaný ethnokrámek.
Zatímco v sálu probíhala druhá přednáška Davida Šifry, který vyprávěl o své tříměsíční cestě na kole z Chengdu do Kathmandu, byla dokončena mandala z písku.

A pak už se děti i děti v dospělých začaly chystat na obřad, při kterém se zrnka písku mandaly smíchají, či rozmetají. Nic netrvá věčně a všechno se mění. Je zajímavé, jak tu chvíli rušení každý prožívá jinak.
Mandalu ruší děti, protože ty nejmenší mandalu opravdu neničí. Oni jí PŘETVÁŘÍ a hrají si s ní.
Mandalou může být všechno, na co se jen člověk zaměří. Buňky těla složené z atomů, dlaně, květy, sluneční soustava, letokruhy ve kmeni stromu, vodotrysk...
Mandala je hledáním středu...
Prožití našeho středu je štěstím, smyslem meditace. Vlastně i meditace samotná je mandalou, protože kroužíme kolem vlastního středu.

Po obřadu bývá její písek vhozen do řeky. Symbolizuje to návrat k zemi, koloběh života, očistu.
Takže, šťastny ať jsou všechny bytosti...
 


Komentáře

1 Ká | Web | 21. března 2010 v 14:25 | Reagovat

Ach bože, to je nádherné, je mi tak líto, že jsem se neúčastnila! :) Musím příští rok něco pohobné ho najít.. třeba vás :)

2 Johanka Johanka | 22. března 2010 v 20:59 | Reagovat

Můžeš nás najít i dřív než příští rok. V květnu jako Taši Delé pořádáme přednášku keňského duchovního Boba Ogoly a šamana Atapany Mnislava Zeleného. Taky se plánuje přednáška a výstava fotek Davida Šifry z Afghánistánu, nebo dvou kluků, co na kole projeli Korsiku. Samé zajímavosti doplněné úžasnou hudbou Primitivů neznámé kultury... :-)

3 Jája Jája | Web | 23. března 2010 v 23:52 | Reagovat

Z celé té vaší akce jsem naprosto nadšena... je to úžasně inspirující... a mandalka pro zvířátka nemá chybu :-) Dík za krásný povídání a pokoukání :-)

4 Zu Zu | 29. března 2010 v 9:43 | Reagovat

ty si taky úžasná!!! :-D

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama