Vesmírné události

27. května 2010 v 7:47 | Johanka |  Informační teleportál
Vím, že čekáte na nový díl příběhu...zkuste mi věřit tak, jako si teď věřím já...všechno má svou dobu. Nejde ani trochu o to, že bych trpěla nedostatkem času. Všichni víme, že když něco chceme, skulina v časoprostoru, která patří jen nám, se vždy najde.
Žiju si svůj příběh a ten Johančin žije ve mně. Jen uzrává a zjemňuje se, aby pak vplul k vám přesně v té podobě, v jaké tam doplout má.
Mezitím se děje spousta drobných, drobounkých, větších i obrovských událostí. Třeba předevčírem jsme jako Neformální sdružení Taši Delé organizovali přednášku Mnislava Atapany Zeleného. Původně měl přijet i odjet ten samý den autem. Co ale vesmír nechtěl, auto se mu porouchalo a tak bylo nutné zajistit mu nocleh. Takže hádejte, kdo nakonec ulehl na jednu z mých pohankovo-špaldových matrací? ... ano... krásné povídání do pozdního večera, zelňačka, sušenky a čaj, spousta odpovědí, spousta uvědomění... a další důkaz pro nevěřící Johanu, že se vše děje, jak má.
Absolvovala jsem muzikoterapeutický seminář a dostala certifikát akreditovaný ministerstvem školství. V podstatě to znamená, že to, co dělám dva roky, budu teď dělat s papírem...ale v nepodstatě mi ten seminář dal mnohem podstatnější vjemy, než by se dalo čekat. Stal se pro mě ohromnou výzvou, přinesl pár svíček, které osvítily cestu, po níž se chci vydat a postupně sfoukl svíčky na cestách, které mi tolik neříkaly a já do nich z rozcestí jen prázdně zírala ve snaze rozhodnout se, kudy dál.

Taky chodím na jógu a pronikám do tajů kraniosakrální terapie. O tom druhém (a v podstatě i o prvním) vám sem brzy dám článek i s odkazem na úžasného človíčka, který tuhle terapii praktikuje.
Pak je tu taky záříjová cesta do Irska. Vzbuzuje ve mně tolik, že se to dá slovy těžko popsat.
Ale všechno podstatné, co mi kapku stáhlo nohu z plynu, se děje zevnitř mě. Najednou přišla doba, kdy cítím, jak je potřeba vyřešit všechny své vztahy, včetně těch nejužších. Taky vztahy, které se vynořují z minulosti a já měla pocit, že jsou dávno vyřešené...Možná to taky cítíte a já tuším, že cítíte, protože jste všechny hodně vnímavé bytůstky. Čas je nahuštěný do klubíčka a situace, na kterých nám dává vyrůst, jsou mocnější a silnější...už nejde jen o znamení, ale o vlny, se kterými je potřeba splynout a učit se v nich plavat, protože mají moc nás ochromit, pokud se nerozhýbeme. Tak nějak vím, že do roku 2012 budou ty vlny sílit a človíčky kapičky tlačit k tomu, aby si uvědomili, že jsou součástí oceánu. Držím vám palce, jelikož vplouváme do dobrodružných časů, které můžou být pro hodně z nás příležitostí k mílovým skokům na cestě k sobě samým.
Na blog stále chodím a moc ráda. K jiným článkům, než je příběh, se moc nemám...a to zejména proto, že mám rozbitý foťák a písmenka bez obrázků se mi moc nelíbí.

Tolik tedy novinky z mého vesmíru. Ráda si poslechnu ty vaše...

vesmířani
 


Komentáře

1 Radka Radka | 27. května 2010 v 10:52 | Reagovat

Johanko, koukám vedeš krásný, pestrý život..plný zajímavých zážitků....Muzikoterapie?..myslíš, jak máš na uších sluchátka a sleduješ na obrazovce motivy..které tě pak mají "přenést kamsi"..a joga jj..taky máme za sebou..a zase bych potřebovala trošku proluftovat svoje "Já" :-)

2 Johanka Johanka | 27. května 2010 v 12:26 | Reagovat

Ne :D Muzikoterapie není o výletech kamsi, ani o sluchátcích a obrázcích. To tuším dělá psychowalkman...
O muzikoterapii jsem psala v rubrice Moudrostě a postřehoviny.

3 Radka Radka | 27. května 2010 v 16:30 | Reagovat

..jj..to bude ten psychowalkman :-)

4 Lůca Lůca | 30. května 2010 v 11:26 | Reagovat

Já bych tak ráda do Irska, láká mě, snad volá, ale chybí mi nepodstatně podstatné věci jako bankovky a babičky. Jo vztahy, můj momentální problém č.1. Tak nějak nacházím svůj vesmír, kam mi pár lidí prostě nezapadá, ale stále věřím, že ta chyba je uvnitř mé hlavy a nevím, jak z houpačky ven. Nechce se mi přidělávat starosti sobě a mím blízkým. Neumím se s tím poprat a tak čekám na znamení, které mi ukáže co dál. Snad se ho dočkám a pochopím...

5 Alisha_Sheilyne Alisha_Sheilyne | Web | 31. května 2010 v 21:27 | Reagovat

Ahojky, tak u mě doma už se plánuje letošní cesta přes Irsko, splní se mi můj sen ;) A určitě si tam vzpomenu i na tu Johanku ;)

6 Shariony Shariony | Web | 2. června 2010 v 22:23 | Reagovat

Johanko, napsala jsi to moc krásně. Zvláště s těmi vlnami. Celý tenhle půlrok si připadám, jako kdybych byla vtažená do jedné velké spirály, která se točí závratnou rychlostí a mám pocit, že mě každou chvíli odstředivou silou vyhodí do vesmíru...je to takové podivné, šílené období. A taky mám pocit, že se to všechno bude zintenzivňovat. Je ale skvělé, že ty to prožíváš tak šťastně. Je úžasné, že u tebe mohl přespat Atapana. ;-) Přeji krásný večer. Š. (psss přemístila jsem se)

7 Jája Jája | Web | 4. června 2010 v 22:28 | Reagovat

Ano, Johanko, houstne to...  Mám pocit, že to houstne tak, že to musí vnímat každý... kupodivu ale ne...
Jestli ve všech svých děních najdeš časoprostorovou skulinku, tak jen jemňounce připomínám, že v neděli je 6.6. :-D

8 Ischka Ischka | 10. června 2010 v 0:04 | Reagovat

Posledni mesice se deje spousta veci. Az me nekdy desi jak moc se zmenilo za posledniho ctvrt roku. A tesim se na dalsi pokracovani Johancina pribehu. Je to jako pohlazeni mezi temi fackami co mi osud ustedruje. :-|

9 Johanka Johanka | 18. června 2010 v 1:23 | Reagovat

[8]: Ahoj Ischko, těší mě, že se tě příběh dotýká.

[7]: Jájo, já na to prachsprostě stejně zapoměla :-)

[6]: Ššššš...šárko? Tys mě ale zmátla. Co, že jsi přesídlila?

[5]: Ať se ti cesta Irskem líbí...ale to jistě bude i bez mého přání. Taky se už těším.

[4]: Lůco, snad se tvoje žití rozuzluje. Přeju nám to oběma ;-)

10 Šotek Šotek | 20. června 2010 v 1:20 | Reagovat

Takže nakonec Irsko opravdu v chladném a deštivém (ehm) období? ;-) Už máš parťáka?

11 Johanka Johanka | 20. června 2010 v 12:49 | Reagovat

Mám...jedu opět s Leničkou, stejně jako minulý rok do Francie. Díky za blog, díky kterému jsem tuhle výjimečnou člověčici poznala :-*

12 shariony shariony | Web | 28. června 2010 v 11:51 | Reagovat

[9]: Ále, o mém blogu věděli někteří mí blízcí a já si usmyslela, že bude lepší, když o něm vědět nebudou, abych si do něj mohla svobodněji psát, co chci :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama