Který střep dělá skutečnost?

1. září 2010 v 22:54 | Johanka |  Za myšLenky
Představte si, že končí svět a všechno hezké, na co pomyslíte, můžete absorbovat do světa nového. Problém není. Snad jen, že když tak přemýšlíte a absorbujete, zjistíte, jak málo toho o světě víte. Máte jen vlastní zkušenosti. A najednou se odkrývají vzpomínky, ty krásné, co utkvěly někde hluboko v zanikající spojnici mezi dvěma neurony prskajícími v 3D rovině vaší lebky. V bodech horizontální a vertikální pecky se rodí rovnováha mezi duchovnem a matérií. To vám najednou přijde, že i hadr na podlahu obalený psími chlupy, má ducha velkého jako Karel Gott v očích východních Němců.

No vážně?! Co byste repasovali do nového světa vy? Protože, když jde o nás, musíme být setsakramentsky konkrétní. Ostatní totiž neví, ostatní nezažili. Ze vzpomínek, které vnímáte jako celek, se stávají momenty krátké jako nadechnutí. Možná ani to ne. Ze vzpomínek, které už nejsou, zbývají jen pocity a obrázky, zvuky, vůně. Ale vše je v hlavě, v myšlenkách
...v zanikající spojnici mezi dvěma neurony prskajícími v 3D rovině vaší lebky, v bodech horizontální a vertikální pecky jakési rovnováhy.
V něčem, co už vlastně neexistuje.


Poznal by nový svět, že ho chcete obelstít něčím, co není? Vzpomínkou? Stal by se pak projekcí těch vzpomínek, nebo by byl skutečný? A pro koho? Kdo ví, jestli tak nevznikl svět náš. Jestli celý Bůh není jen někdo, kdo nás vtěsnal do vlastní nostalgie, aby si vytvořil svůj dokonalý okamžik.

A pak mi to došlo! Všechno je jen o tom, čemu věříme. Tedy, naše žití v peckách horizontů a vertikálů. Tomu skutečnému světu je to fuk. Ten bude, i když mu nebudeme věřit. Každý z něj vidí jen to, co vidět chce.

A já
chci znovu dýchat atmosféru synagogy v Betlémské
chci dál jezdit do zemí začínajících na samohlásku
chci svůj tep cítit v srdci samotné Matky Země, protože ona jediná má odpovědi, které už znám
chci cítit čistý vzduch z dob, kdy Matylda vozila freonového ducha daleko v čase
chci tančit jako smyslů zbavená, protože když se nedívají, tak JSEM
chci usnout na chodníku před domem, protože jsem šestiletá cácorka a zapomněla jsem si klíče
chci se probudit a slyšet houkačku fabriky, která oznamuje, že táta přijde každou chvíli domů
chci si s Káťou vyprávět vymyšlené sny na pokračování
chci se dívat, jak Soňa ve svůj svatební den v odrazu zrcadla připomíná svojí maminku
chci Paddymu znovu drmolit nesmysly a nechat ho, aby mi třásl rukou
chci se těšit na Vánoce, narozeniny, druhé rande a rychle naplánované výlety
chci odpouštět a dělat, že se nic nestalo

...to jsou střepy světa, který bych si vzala s sebou. A co vy? Co vlastně chcete?
 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 1. září 2010 v 23:15 | Reagovat

Chci se brouzdat bosý potokem plným duhových pstruhů ...

2 Ina Ina | Web | 1. září 2010 v 23:18 | Reagovat

Vzpomínky na všechno, čím jsem prošla. Protože ani jediná mě nevyvádí z přesvědčení, že bych chtěla něco gumovat. A máš pravdu. Nic není tak osobitého a tak o nás jako vzpomínky. Ty z dětství pak hrají prim. Samozřejmě. :-)

3 pavel pavel | Web | 2. září 2010 v 9:32 | Reagovat

nepodstatné maličkosti utkví v paměti jako vzpomínka výrazněji a je to asi proto, že jsou právě nepodstatné... :-)

4 Lůca Lůca | 2. září 2010 v 11:49 | Reagovat

Chtěla bych být sama, nezávislá na jiných a jiní nezávislí na mně....Chtěla bych tančit při letní bouřce na louce a pak uhánět křížem krážem světem s tajemným motorkářem....Chtěla bych,aby mi už nikdy nebyla zima....Vidět východ slunce nad Bečovským hradem....pouštět si loďky z kůry na potoce....S tátou počítat brouky na chodníku....Jó, vyprávět si příběhy s Maruškou a Verčou....Jít v noci táborovou bojovku po stopách sněžného muže....Taky bych chtěla,aby ke mně a k ostatním lidé byli upřímní,míň bolí pravda hned,než pak. Nebo když už, tak nikdy neprohlédnout....Vystrčit z mozku jednu negativní vlastnost a nahradit ji jinou....(a peníze a ženicha! Mrazíku!! :D )

5 Lůca Lůca | 2. září 2010 v 12:27 | Reagovat

A taky by bylo fajn, kdyby se v tom novém světě mluvilo či dorozumívalo stejnou řečí. Myslím, že bychom si pak lecco vysvětlili.

6 Čerf Čerf | E-mail | Web | 2. září 2010 v 12:31 | Reagovat

Moc krásně a citlivě napsané! Já bych si střípky nevybíral, naopak bych rád nějak zviditelnil i ty, které se, mršky, skryly pod povrch vědomí. Že některé nejsou úplně ideální, to nevadí, potřebuju je jako ukázku toho, co bych už nechtěl. A taky jako etalon, proti kterému mohu nové střípky poměřovat a třeba dojít k závěru, že takhle je to konečně ono!

7 Hjůbí Hjůbí | Web | 3. září 2010 v 18:46 | Reagovat

Já bychsi přála to páté a poslední, co ty. :-) Ale máš dobrou myšlenku :-)

8 leni leni | Web | 4. září 2010 v 0:05 | Reagovat

Chci.... Ještě před chvilkou jsem si byla jistá, které okamžiky bych chtěla znovu prožít. Jenomže mně najednou přijde, že to nejde, znovu. Že kdyby se nějaký z těch dokonalých okamžiků měl zopakovat, tak by byl úplně jiný. Já jsem jiná. A zítra budu ještě jinačejší. Moje včerejší já už nikdo nezachytí. A příště ... ale co. Všechno bude nové a krásné.

9 Johanka Johanka | 19. září 2010 v 0:30 | Reagovat

[1]: "Ó", jak by řekl Malý princ :)

[2]: Vždyť víš, že si myslím, že máš vždycky pravdu.

[3]: nebo proto, že jejich nepodstatnost je tak obyčejná, že v nás vyvolává klid a pocit bezpečí, který s naším já tak rezonuje

[4]: "Už je ti teplo, děvče?" :-D Jinak, moc krásná přání...

[5]: no jasně, už jsem i vymyslela, jakou! (rubrika Lekce ke světového ztišení)

[6]: Jenže když v myšlenkách vznikne pohled "chci a nechci", už je to dvojakost a soupeření. Proto bych se osobně raději upnula k té rovině "chci", nebo možná k té "přijímám", která vlastně může obsahovat "chci i nechci", jen bez mého posuzování. Hem...dobře, jdu raději spát :-P

[7]: Je hezký pocit, když se někomu líbí totéž, co mně a ještě to napíše. Dík.

[8]: Však ano, když nad tím člověk přemýšlí, je to přesně tak. Proto je můj článek spíš fikcí mých vlastních vzpomínek. A právě to jsem chtěla...jen se na chvíli ponořit do světa, ve kterém by TO ŠLO :-)

10 Ujtree Ujtree | 25. prosince 2010 v 19:04 | Reagovat

Chci na blint odjet do Austrálie, máchat si tam nohy v jezeře Mckenzie, vidět tam západ slunce a spát na jeho břehu......
:) jeeeee

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama