Kousavá vlna, Sixtýnská kaple, imaginární Anthony a ufoni (zase)..kapitola 54.

2. září 2011 v 23:07 | Johanka |  Smaragdový příběh
Napadlo mě, kdy naposledy mi nebe připomělo cukrovou vatu. Muselo to být nedávno, protože mě dodnes lechtal na jazyku pocit sladké hebkosti, jež byl s tou vzpomínkou propletený. Dnešní nebe od jihu vypadalo jako cukrová vata s meruňkovou příchutí, která k jihu těžkla do nádechu malinových a borůvkových odstínů. Uprostřed, někde mezi špejlí a srdcem Atlantiku, vykousnul někdo tunel do modra, které jako malé dítě vzdorovalo usínání a ze všech sil zářilo na zem. Možná se tak jako já těšilo na Carmen, nebo se i jemu líbila podvečerní melodie, jíž příliv vyzýval několik hlasitých vln k uklidnění.
Představila jsem si Kiru, jak ukládá své děti a mamušku zahloubanou do nějaké Nietzscheho protiplatónské úvahy. Slečna Robinsonová teď jistě odpočívala s plátky okurky na očích a v pozadí jí zněla Vivaldiho opera, zatímco starousedlíci v domcích na Aranských ostrovech právě zatahovali závěsy, aby ulehli do rozestlaných peřin, jejichž povlečení přes den provonělo lednové slunce.
Zabořila jsem prsty do deky, kterou Paddy vozíval v kufru a zalechtala mě představa jeho blízkosti. Jen jsem zavřela oči a (opět sedící) na lehce zmoklé kapotě, opřela hlavu o pokrčená kolena. Jako by byl vedle mě a těšil se z mrholení i kousání vlny na krku. Nebylo těžké zaměnit foukání větru za Paddyho dech. Kdybych otevřela oči a podívala se na svoje dlaně, možná bych viděla i ty jeho. Prostupoval mnou jako jazykolam, který se člověk naučí říct jen, když přemýšlí, ale přesto před jeho zopakováním vždy myslet přestane. Jako stejná písmena, která beze změny pořadí dají pokaždé jiný význam.


S lehkostí jsem sáhla po poslední cigaretě a přes místy korozní zvuk svých plic nechala konferenciéra osiřelého. Vzdorovitý tunel do nebe už se barvou dávno podobal víc doutnajícímu tabáku, než barokní modři a já se zas pomalu zaměřila víc na zvuk aut, než na zvuk šumějícího moře.

Když se na nebi objevila první hvězda, už jsem ani nedoufala, že Carmen dorazí. Ležela jsem na střeše Toyoty a nechala se unášet hlubinami zvuků a myšlenek a zakrátko i myšlenkami hlubin a zvuků.
Přece jen už jsem Carmen trochu znala. Stačilo setkání s některým bývalým, současným či budoucím...a její bytí zaplavil jen výhled na pravidelný sex.
(Ne, její vztah s Randym jsem tehdy skutečně nebrala vážně.)
Jinak řečeno-můžete smíchat kečup a Sprite, ale i když to dopijete, dáte si napodruhé raději staré dobré kafe s mlíkem.

Zvuk motoru blížící se z Holiday Village něco, jsem zaregistrovala se vší lhostejností a věnovala mu pozornost jen jako jednotvárné vrčící kulise. Přesto jsem ho pustila na práh vědomí a čekala, že tak jako desítky jiných aut, i tohle projede opodál, aniž by jeho světla nebo hlasité rádio vyrušilo moje hledání planetky B612. Ovšem tentokrát se auto směle usadilo přímo na parkovišti vedle mě a než jsem stačila zvednout hlavu, jeho motor ztichnul, světla zhasnula a otevřely se dveře, ze kterých jsem uslyšela:
"Ostudo! Nespi!"
"Carmen?" vyhrkla jsem s očima mžourajícíma do tmy.
"No čáu, honey! Nech si ty meditace na jindy. Vezu všechno! Pivo, kafe, cigára, kartáčky na zuby, bundy, spacáky, a hlavně: tramtadadááááá!!!"
Postřehla jsem něco jako mávnutí a pak se z místa řidiče ozval hlas, který mi rezonoval celým tělem:
"Ahoj."
Všechna něha světa vymalovala vnitřek mého těla modrými květy.

"Ahój," poslala jsem vzduchem pozdrav přiopilý jeho přítomností. Víte, to nebylo ahoj jako ,čau´nebo ,to je překvapení!´. Byl to pozdrav přesahující modré kytky, Barbyiny akvarely, i malby v Sixtýnské kapli. Tím slovem vypuštěným do tmy, jsme se políbili jako dva milenci ukrytí v průjezdu mezi galerií a starým činžákem-neviditelní a přesto zaplňující celé město.

Asi proto Carmenina věta: "Šmarja, ta hromada vajglů, ve který stojím, je po tobě?" působila, jako levý hák od Mohameda Aliho.
Odtrhla jsem oči od Paddyho siluety.
"Než jsi na ní dupla, byla to věrná replika Cheopsovi pyramidy."
Ucítila jsem pohlazení na ruce a od ramen mě zaplavila vlna tepla.
"Prosimtě, a to ještě žiješ, nebo už sis mezitím odskočila na transplantaci plic?"
"Za dobu, než jsi dorazila, bych možná stihla i dvě."
(Prostě jsem si tu výčitku nemohla odpustit)
"No jo, znáš Paddyho. Vykoupat, navonět, učesat, třikrát převlíknout...a pojď dolů k nám obyčejným smrtelníkům, už mě bolí za krkem."
"Jasně," hodila jsem jí na hlavu deku a seskočila. Využila jsem vteřinu, kdy se Carmen vymotávala ven a nahmatala Paddyho dlaň. Pevně jsem ji stiskla a políbila ho na tvář.
"Já to viděla! Viděla jsem tě!" vykřikovala pod dekou a mávala s ní na všechny strany.
"To doufám, byla by škoda, kdyby můj dokonalý polibek zůstal světu utajen".

"Jó, začne to líbancem na dobrou noc a skončí kupou harantů," mumlala, když se začala sápat do kufru pro matrace.
"Máte snad s Randym překvapení?" táhly jsme každá jednu matraci na pláž, zatímco Paddy doloval tu poslední zpod sklopených sedaček.
"Ha! My na to šli chytře, odzadu."
"Pusa na dobrou noc každýmu z kupy harantů?"

"Houby," hodila po Johance spacák.
"Nejdřív dobrá noc a pak pusa."
Johanka se zasekla ve zpytování svědomí, jestli se ona a Ran po ´dobré noci´ vůbec k puse dostali. Ale hned jí dostihla úvaha o tom, zda se jejich noc může honosit právě přívlastkem ´dobrá´.
"A bývá po dobré noci dobrá pusa?" napadlo ji.
"Však právě kvůli té puse jsem s ním zůstala," vybalila Carmen spacák a usmála se tak, jak ji Johanka ještě usmívat neviděla.
Chvíli se na ní dívala, až Carmen zvedla hlavu a rozesmála se.
"No jo! Jsem zamilovaná!"
Johanka jen zavrtěla hlavou a pátravě si ji prohlížela. S úsměvem pak vytáhla bundu a podívala se směrem k přicházejícímu Paddymu.
"Možná je fakt, že se protiklady přitahujou," rovnala Carmen zamyšleně piva do řady vedle sebe.
Johanka se otočila zpátky.
"Možná se prostě přitahujou bytosti," nakreslila do písku několik koleček. "Víš, třeba jako ty zrnka, který nakonec vytvoří hrad, nebo sfingu."
Paddy položil na zem třetí matraci a posadil se.
"Jako, že je jedno, který zrnko se ke kterýmu přilepí, protože z toho stejně vznikne ta samá socha?"
"Možná je každá socha předem daná, ale aby držela pohromadě, musí ty zrnka do sebe zapadat, těsně a být dost..." začaly se obě smát a současně doplnily: "...vlhký."
"Co se týká vlhkosti," otevřela rozesmátá Carmen pivo sobě i Johance, "řeknu ti, že naše socha má našlápnuto do Louveru."
Johanka se smála, až cmrndala pivo na zem.
"Nechtěj to vědět," gestem naznačila Paddymu.
"Já ti to klidně povím!" rozmáchla se Carmen. "Já mám totiž dvakrát denně skvělej sex a jsem zamilovaná!"
"To je dobrá kombinace!" V Paddyho ruce zasyčela plechovka, ke které se hbitě přiblížila Carmen se svým pivem, aby si mohli na svou sdílenou pravdu připít.

(A Johanka mlčí, přemýšlí kolik trojúhelníků je na vlajce Jamajky, posléze opráší neviditelný drobek ze spacáku a zaujatě se vrátí k hledání planetky B612)
Jenže Carmen nenechá nikdy nit suchou.
"Prosímtě, co tam vidíš? Jo, ty děláš, že tu nejsi, abys nemusela poslouchat, že si máš najít chlapa? Co ten krasoň ze školy, už jste někde byli?"
"Carmen, sklapni!" smála jsem se. "Podej mi cigaretu, prosím."
"Myslíš, že si zacpeš pusu a já ti dám pokoj, jo?" hodila mi zapalovač.
"Popravdě jsem v to asi na vteřinu doufala," pokývala jsem hlavou a zachytila soucitný pohled Paddyho.

"A Anthony? S tím jsi se sešla, než jsi odjížděla do Čech, nebo ne?"
"Kdo?"
"Možná jsem to zkomolil. Přece ten chlápek, co ti poslal chryzantémy a potom na tebe čekal u domu."
"Jo, ten..." trochu nejistě jsem se na Paddyho podívala a on povzbudivě kýval.
"Jo Anthony?! Skoro bych na něj zapoměla!" a hned mi hlavou problesklo, že tohle nevyjde.

"Anthony? Jaktože o něm nic nevím?" posadila se Carmen napřímeně a pátravě se mi pohledem zabodla do očí.
"Nemluvila jsem o něm, protože...má ženu."
"Jak dlouho?"
"Měsíc."
"Ne, jak dlouho má ženu?"
"Mmmm...dva roky."
"A kolik mají dětí?"
"Nemají děti."
"Kde jste se seznámili?"
"V práci."
"Jak?"
"mmm...je to synovec...slečny...Blackový."
"Kde pracuje?"
"....mmmm..." zoufale jsem štípla Paddyho do nohy.
"Dělá u jednoho mobilního operátora," v klidu odpověděl.
"A co tam dělá? Johanky se ptám!" výhružně blýskla po Paddym očima.
"Proč tě to tak zajímá?"
"Zatajilas mi ho! Co by mě to nezajímalo! Co tam dělá?"
"Dělá...na reklamacích. Vyřizuje je."
"Umí zpívat?"
"To přece všichni Irové."
"Jak se jmenuje?"
"....? mmm..." tázavě jsem se podívala na Paddyho.

"A mám vás!!!" tetelila se Carmen radostí.
"Nic nemáš, já myslela, že se ptáš na jméno toho operátora."
Poslední a značně chabá snaha vrátit se do hry..
Místo odpovědi se na mě Carmen podívala s tak odzbrojující grimasou, že nemělo cenu pokračovat.
"Hezkej pokus, Paddy," poplácala ho Carmen po zádech.
"Promiň, je to mrcha mazaná," dala jsem Carmen potáhnout ze svojí cigarety.
"Jste sehranej tým," uznala. "Měli byste spolu spát," dodala v zápětí.
Při téhle větě jsem se napila piva, načež jsem měla pocit, že mi proteče ušima.
"Spíme spolu," nenechal se Paddy vyvést z rovnováhy.
Jak on to doprčic dělá? Mně pivo šumělo až v dutinách nad obočím. Lepší než plastická chirurgie, pakliže si chcete uchovat tvar i velikost očí jako Spiderman.
"Jste divný!!!" vykulila oči a vrtěla hlavou.
Jasně, že jsme divný. On umí pět jazyků a já jako malá měla ráda rybí tuk.

"Co se ti zdá divný?" natáhl se Paddy pro cigaretu.
"Kromě toho, že si bereš cigáro?" pozorovala Carmen se zvednutým obočím, jak se Paddy snaží vzkřísit téměř nefunkční zapalovač.
Obě jsme ho několik sekund sledovaly. Když se nadechl a nezkolaboval, my s úlevou vydechly a Carmen dodala:
"Divný je, že dva lidi, co se milujou tak jako vy dva, spolu nežijou, nespí a dokonce ani nechodí."
"To ti vysvětlím naprosto jednoduše," odstrčila Johana (ta, co se s ničím moc nematlá) tu ostýchavější (která právě lapala po vzduchu a napadalo jí jenom inteligentní: "ale i nééé"). "Na takovou lásku, soudě podle tvého nepochopení," významně jsem potáhla z cigarety "není lidstvo ještě připraveno."
"No pozor!" významně zvolala Carmen a poposedla si těsně ke mně, aby zdůraznila své napjaté očekávání toho, co ze mě vypadne.
Popravdě, i lapající Johana čekala, co ta nematlavá vyplodí za úvahu.
"Představ si to jako předvoj evolučně vyššího principu jednoty dvou bytostí, jejíž nižším projevem je vzorec zamilovanost-sex-svatba-potomek," kázala jsem tónem zapáleného misionáře. "Je to láska bez potřeby vlastnit někoho" (pokud není poblíž růžová pokojská) "bez okrajování jeho svobody" (pokud mu tedy rovnou nečmajznete půlku postele) "a s naprostým přijetím všech aspektů jeho osobnosti a tím souvisejících jevů." (například fanynky kolem domu jsem dnes přijala ukázkově)
Toliko vystoupení uznávané doktorky a věhlasné odbornice na mikroplanetární vztahy v makroplanetárním měřítku. (Aneb slovy lapající Johany: Co to zase žvaním ???)
Na Paddyho jsem se nemohla ani podívat. Z boku mě hřál jeho pohled. Ano, přesně ten, ve kterém bych se utopila, kdybych se otočila jeho směrem. Jenže raději bych spolikala celou zborcenou Cheopsovu pyramidu, než bych se mu dokázala podívat do očí. Naštěstí než jsem se přiklonila k jedné z těch možností, protivná Johana byla zpátky a co víc, stála si za tím, co právě vyplodila.

"Johanko," soucitně a velmi pomalu mluvila Carmen. "Mně to jasné. Že ty přiletět z hodně vzdálený kout ve vesmír. A asi ty netrefit ta správná planeta. Já to chápat. To stávat se. Asi... Ale tady na Země my tohle nedělat. My dělat děti, ale nejdřív do guma. S kdekým. Devadesát procent lidí to tak dělat a ostatní...my upalovat, nebo přibít na kříž. My být cházka a uvědomovat si to. My být na to hrdí."
To jsem už slzela smíchy, stejně jako Paddy.
"Jasně. Poníženě děkuju za výklad."
Carmen si prohrábla vlasy a po chvilce mlčení pokývala hlavou:
"Já samozřejmě chápu, co tím chceš říct. Vlastně tomu i věřím," chechtala se chvíli. "Jen vám to děsně závidím," dodala s hraným povzdechem. Ale pak se jí zablýsklo v očích: "A co až se Paddy ožení s Corou, ty s nějakým dalším ufonem, až budete mít děti?"
"Co já vím? Uděláme si všichni squat na East Grove?" zeptala jsem se Paddyho.
"To není špatný nápad," přikývnul a objal mě.
Nebo se vybodneme na ufona i Coru? (probudila se zase ta protivná nematlací.)
"No, nechci vám do toho mluvit, když jsem teda ta nižší evoluční větev. Ale stejně si myslím, že by bylo jednodušší, kdybyste ty děti měli spolu." (a Carmen jí očividně slyšela!!!)
"Podívej se na Paddyho, vždyť by byly tak ošklivý," zaklonila jsem k němu hlavu a vysekla americký úsměv.


"Po mně?" fouknul mi do tváře. "Já jsem dokonalost sama. To po tobě by zdědily tapíří uši a škytavku po každém pití."
"Jo! Tu škytavku bych jim nepřála," souhlasila pohotově Carmen. "Když jsem u Johanky posledně spala, myslela jsem, že jí udusím polštářem."
"Já před usnutím škytám a ty po usnutí chrápeš, Carmen! Co je horší?"
"Škytání," doneslo se mi okamžitě z každé strany.
 


Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 2. září 2011 v 23:21 | Reagovat

Představuji si tu pyramidu z nedopalků...

2 Miska Miska | 2. září 2011 v 23:54 | Reagovat

pekne citanicko na dobru noc :)

3 pax pax | E-mail | 3. září 2011 v 0:22 | Reagovat

dost dobré ;-)

4 Ell Ell | Web | 3. září 2011 v 9:01 | Reagovat

pěkně píšeš :)

5 uajiii uajiii | Web | 3. září 2011 v 9:05 | Reagovat

Pěkné čítáníčko i po ránu ke kávě. Nejlepší je Carmen! Každý by měl mít kol sebe podobného kamaráda/kamarádku. (bez ohledu na sex dvakrát denně:)

6 Johanka Johanka | Web | 3. září 2011 v 12:12 | Reagovat

Člověk napíše ve článku dvakrát "sex" a už mu tu běží reklama na malý penis :-D

7 Syfi Syfi | 3. září 2011 v 18:02 | Reagovat

Moooc pěkný. . ! (jako vždy). . Dokonce tak pěkný, že se prostě MUSIM zeptat. . Kdy bude pokračování. . . ? 8-)

8 Johanka Johanka | Web | 3. září 2011 v 18:30 | Reagovat

Když napíšu, že za týden, stejně mi to nikdo neuvěří :D

9 Myška Myška | E-mail | 4. září 2011 v 9:36 | Reagovat

néé já ti to věřím...tak za johnačin "týden"... to  bude podle Gregoriánský kalendář mít svátek František... :-D tak už se těším .... ;-)

10 Radka Radka | 4. září 2011 v 18:15 | Reagovat

děkujeme...a krásný čtení...ale co budu furt chválit, však to víš.....jen ty týdny, kdyby byly tedy kratší :D ..ale super...

11 LM LM | 4. září 2011 v 19:58 | Reagovat

kdy už bude konec? :-)

12 Johanka Johanka | Web | 4. září 2011 v 21:26 | Reagovat

Jako "zamilovanost-sex-svatba-potomek"? Hele, přečti si tu kapitolu ještě jednou O_O
Ještě musí přijít drama, které milé čtenářstvo dostane až k zoufání nad beznadějností situace...jako v telenovelách, víme? :-x

13 Johanka Johanka | Web | 4. září 2011 v 21:33 | Reagovat

...zrovna dnes mě napadlo, jak hezké to pro vás bude, až si za padesát let otevřete z nostalgie tyhle stránky, vytřeštíte oči a se zasněným úsměvem vydechnete, až na konci kapitoly bude konečně dvakrát ano a KONEC :-)
A teď si ještě vzpomínám, jak jsme se v Dublinu chechtaly nad tím, že jednou Paďasovi budeme na hrob coby stařenky nosit kytky a okopávat afrikány. Založíme fanclub se schůzkami každý lichý pátek u jeho hrobu. A nečilte se
...musíme tam všichni jednou ;-)

14 LM LM | 5. září 2011 v 14:08 | Reagovat

tak na to bych neměla být každý lichý pátek v dublinu nebo  kdekoli jinde mimo cr za účelem okopávání záhonku :-) když opomenu, že by mi za to ani nestál :-)))))

15 LM LM | 5. září 2011 v 14:11 | Reagovat

jo a jinak seš si vědoma, že ses právě prozradila že jo :-) já vím nák to vokecáš vid? :-?

16 Johanka Johanka | Web | 5. září 2011 v 22:50 | Reagovat

To já schválně navazuju na to, co všichni čekáte. Simtě, to by bylo laciný, takhle se prokecnout ;-)
A mimo to, já ani nenapsala že dvakrát ano zazní od Paddyho a Johanky ;-)

Sandále, si představ, mi Markéty mamuška přinesla úplně jiný. Tak pomalu promýšlej nějaký pietní obřad, bo se trochu bojím, že ty tvoje jsou ztracené. Ale těšit Tě může, že na opravdu nádherném místě v horách :-)

17 LM LM | 6. září 2011 v 11:18 | Reagovat

seš si jistá, že po té době si pamatuješ zrovna moje sandály? :-) no růžový byly...teda původně ..... :-(

18 Johanka Johanka | Web | 6. září 2011 v 22:11 | Reagovat

S pamětí mám kapku safr, to je úplná pravda. Ovšem, že by až tak velký?!? :-D Jestli měly velikost jako člun pro tříčlennou posádku a růžová za rok zmodrala, tak Ti je pošlu :D

19 LM LM | 7. září 2011 v 23:53 | Reagovat

jejda, chudáčičínečíčenkové O_O

20 Terr Terr | 11. října 2011 v 23:49 | Reagovat

Johanko??? :-D

21 Terr Terr | 11. října 2011 v 23:49 | Reagovat

? :-D

22 Radka Radka | 13. října 2011 v 13:10 | Reagovat

..jj.už bych měla delší dobu taky dotázeček... :D  :-D

23 Terr Terr | 14. října 2011 v 3:23 | Reagovat
24 corly corly | 15. října 2011 v 20:47 | Reagovat

Jéé...to jsem si zase po čase krásně poslechla a popodívala... :-P
díky Johanko!☼

25 corly corly | 15. října 2011 v 20:47 | Reagovat

...početla!,tam mělo být! :-D

26 Johanka Johanka | 21. října 2011 v 12:49 | Reagovat

Ahoj všem, stěhovali jsme se a nemám ještě zapojený internet. Říjen byl docela hektický. Pořádala jsem besedu Jaroslavu Duškovi a Mnislavu Zelenému, na fotky můžete mrknout sem:http://cs-cz.facebook.com/media/set/?set=a.286844101334226.76480.115937058424932&type=3 (pokud se zároveň stanete fanoušky Taši Delé, budu ráda :-) ). A ostatní bude, až budu bydlet, jo?

27 Radka Radka | 21. října 2011 v 14:25 | Reagovat

[26]: ok, ;-) , příjemné bydleníčko....a jsme na příjmu :-D

28 Johanka Johanka | 1. listopadu 2011 v 10:21 | Reagovat

Na jaře se chystáme na hliněné omítky, tak se těším, až to všude bude vonět po zemi :-)

29 veronika veronika | 8. listopadu 2011 v 11:36 | Reagovat

Ahoj. Píšeš nádherně! Kdy bude další díl?

30 Johanka Johanka | 15. listopadu 2011 v 8:53 | Reagovat

Přece "za týden" :D

31 Radka Radka | 15. listopadu 2011 v 13:05 | Reagovat

[30]: :-D ..tolik srandy po ránu..

32 Radka Radka | 15. listopadu 2011 v 13:05 | Reagovat

......ale počteníčkem bych nepohrdla.. ;-)  :-D

33 Johanka Johanka | 16. listopadu 2011 v 10:27 | Reagovat

Já se přiznám, palte do mě! Ujela jsem na Twilight sáze, 290 stránek za den. Asi Paddyho přejmenuju na Edwarda. :D Už mlčim..
Já vyrostu, slibuju. Dejte mi týden, ať se z tý puberty zase vyhrabu, jo? :-)

34 Radka Radka | 16. listopadu 2011 v 12:36 | Reagovat

[33]: ano, mlč :-D ..a hrabej :D ..........ne, neboj..a nejsi v tom sama...ono je víc lidí, co na tom frčí.. ;-) krom mě teda..já vůbec nevím, vo co jde.. :D  :-D

35 Myška Myška | 16. listopadu 2011 v 21:42 | Reagovat

Takže když mě film nenadchl, kniha by mě mohla pohltiť?? :-) do důchodu ...času dosti...

A týdny plynou a plynou a plynou...už aby tu byl ten pravý ...Johančin... :-D  :-D
Už se nám všem po ní stýská...

Mimochodem...Osvojila jsem si její nápad s krabičkou plnou čokoládiček...mňam...teď jeden karamelový.. :-P

36 Lucerna Lucerna | Web | 27. listopadu 2011 v 16:44 | Reagovat

dobre som sa pri tom zasmiala :-D uz davno som nic podobneho razu necitala :-D

37 Jehane Jehane | E-mail | Web | 28. listopadu 2011 v 15:18 | Reagovat

Jůůůů tak jsem přelouskala celý příběh v rekordním čase cca 2 týdny (při učení+práci+vlastním spisálkování)!!! Škoda, že se dalšího dílu asi nedočkám, protože se snad zvědavostí a nedočkavostí ukoušu k smrti :-D No je to vážně skvěle napsáno. Jako by se to doopravdy stalo, klidně bych tomu věřila!

38 Terr Terr | 29. listopadu 2011 v 21:06 | Reagovat

[37]: Bud v klidu,to se opravdu ukoušeš:-))Já už ho čtu dva roky 8-)

39 Terr Terr | 29. listopadu 2011 v 21:07 | Reagovat

A to mi připomíná? JOHANKO ???? 8-O  :-D

40 Johanka Johanka | 30. listopadu 2011 v 9:20 | Reagovat

Dobrý den, volaný účastník je dočasně nedostupný. Po pípnutí zanechte zprávu prosím. Pííp :-)

41 Terr Terr | 30. listopadu 2011 v 23:44 | Reagovat

Pííííííííííííp -Potřebuji další díl,umírám nedočkavostí a nudou. :-D

42 Radka Radka | 8. prosince 2011 v 12:40 | Reagovat

..předpokládám, že, když máme po Nurnbergu..jsme tak krásně naladěni..všem nám slehly "mžitky před očima" :D ..že bysme si i něco daly, co myslíš.....drahoušku 8-)  :-D (kudy tudy na ni :D  :D ) :-?

43 Radka Radka | 13. prosince 2011 v 10:19 | Reagovat

Drahouškuuuu.... :-D

44 Radka Radka | 14. prosince 2011 v 14:05 | Reagovat

Johanko..a......když tě pustím před sebe do fronty..ke zvonku?? 8-O  :D ..

45 Johanka Johanka | 14. prosince 2011 v 17:08 | Reagovat

No, jestli budeš stát za mnou s tím svým výstřihem, tak mi ani místo u zvonku nepomůže ;-)

46 Radka Radka | 15. prosince 2011 v 9:08 | Reagovat

..jutákovej pytel, slibuju.. O_O  :-D ..a teď další kapitolu.. 8-O  :-?  :-D

47 Johanka Johanka | 15. prosince 2011 v 13:22 | Reagovat

Vážně se nad tím zamyslím...slibuju :)

48 Radka Radka | 15. prosince 2011 v 13:57 | Reagovat

[47]:..ooo..ty jsi tak milá :-D  8-O

49 Hanka Hanka | 16. prosince 2011 v 15:02 | Reagovat

Johanko, právě jsem dočetla potřetí!!!!! Bez Paddyho a Johanky už nedokážu žít. Jestli budu muset začít číst znovu, tak mě máš nasvědomí!!!

50 Johanka Johanka | 17. prosince 2011 v 1:28 | Reagovat

Už jsi to zkoušela pozpátku? :D

51 Radka Radka | 17. prosince 2011 v 10:04 | Reagovat

[50]: 1:28...to budou aspoň tři díly.. :-D

52 Johanka Johanka | 17. prosince 2011 v 11:05 | Reagovat

To bylo noční Tesco :D Dnes k tomu sednu, slibuju. Už se na Paddyho (toho, co si nehraje na vrtulník) taky začínám těšit ;-)

53 Radka Radka | 17. prosince 2011 v 14:58 | Reagovat

[52]: hodná:-*...jen řekni za tejden a ..sundáš mě.. :D

54 Johanka Johanka | 17. prosince 2011 v 20:23 | Reagovat

Do Štědrého dne bude nadílka :-) (takže za tejden :-D )

55 Radka Radka | 18. prosince 2011 v 8:25 | Reagovat

[54]: O_O  :-D ..ale beru tě za slovo...25. už jse na horách..a bez přípojky 8-O  :-D ..teto

56 Radka Radka | 18. prosince 2011 v 10:54 | Reagovat

..neoddychuj moc nahlas.... :D

57 Lenka Lenka | E-mail | 18. prosince 2011 v 20:04 | Reagovat

Ahoj Johanko, už se nemůžu dočkat další kapitolky :-) Udělala si mi radost, těším se, až se ponořím opět do Smaragdového světa. Jinak Ti přeji krásné a pohodové Vánoce, nějaké to splněné přání pod stromečkem a do Nového roku hlavně pevné zdraví (i celé tvojí rodince), spoustu inspirace ;-) a mnoho úspěchů ve všem, do čeho se Tvá úžasná osobnost pustí. Pa

58 Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri Malé Chlupaté Stvoření z Alfa Centauri | Web | 23. prosince 2011 v 20:11 | Reagovat

Na své planetce ti přeji a snažím se předat nepředatelné - i kdyby se mi to nedařilo, činím tak s úsměvem stvoření, které VÍ. :-)

59 corly corly | 23. prosince 2011 v 22:15 | Reagovat

Krásné Vánoce Johanko!!!!! :-)

60 Johanka Johanka | 24. prosince 2011 v 0:37 | Reagovat

Přeji vám jen to nejkrásnější a díky, že jste si na mě vzpoměli. Krásné Vánoce!

61 Terr Terr | 24. prosince 2011 v 1:24 | Reagovat

Dneska je už štědrý den ??? :-D Krásné vánoce a bohatého ježucha :-D  ;-)

62 Johanka Johanka | Web | 29. prosince 2011 v 2:02 | Reagovat

Přísahám, že jsem neměla na mysli Štědrý den roku příštího...ale...tooo...nooo. :-x

63 Terr Terr | 30. prosince 2011 v 0:08 | Reagovat

Jasně chápeme - týden :-?

64 Johanka Johanka | 30. prosince 2011 v 0:44 | Reagovat

Konec mateřské je pro blog vražedné období, ale držím ho zuby nehty. Příběhu se vzdát nehodlám a vážně jsem byla našlápnutá k tomu, abych sedla a hnula s další kapitolou. A sedla jsem a úplně zpřeházela všechno, co mám napsané. Takže-rozhodně se něco dělo, jen to ještě není na zveřejnění.

65 Radka Radka | 31. prosince 2011 v 16:31 | Reagovat

O_O .jsem chtěla napsat, že nevidim, ale fakt nevidím..nonic se stavim za chvilku....jestli to bude lepší O_O  :-D

66 Radka Radka | 4. ledna 2012 v 11:05 | Reagovat

Johankoo, kolik tam musím hodit ještě smutnejch vočí...? :-?  O_O  :-P  :-D

67 Radka Radka | 8. ledna 2012 v 10:42 | Reagovat

:-? ..ještě pár komentářů a můžu se řadit hned za Paprikem ..v kategorii "nejdelší monolog" 8-O  :-D  :-P

68 Johanka Johanka | 8. ledna 2012 v 12:07 | Reagovat

Já si to trochu zamotala, jak jsem vypustila tu kapitolu "Autoškola", takže v tom napsaném ději, co navazoval, mám maglajz. A přiznávám, že se mi to nechce přeskládávat a měnit. Trošku slepá ulička, no...

69 Radka Radka | 8. ledna 2012 v 12:50 | Reagovat

..tak to nepřeskládávej a hoď to sem..my si to přeberem.. 8-O  :-)

70 Johanka Johanka | 14. ledna 2012 v 18:31 | Reagovat

Mám téměř přeskládáno :) Co udělá jeden volný víkend...

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama