Mikrokosmos Páté dohody

22. června 2012 v 11:29 | Johanka |  Za myšLenky
Shánějí se těžko. Předchází tomu vysedávání u internetu, probdělá noc a propocené tričko lepící se na vás v často iluzorní předtuše úspěchu. Mimopražanovi je třeba vybudovat úzkou síť kontaktů napříč Prahou. Pečlivě rozdělit úkoly, vše zkoordinovat, dost možná rozpárat tajnou vnitřní kapsu s kovovou pajskou na úplatky. Je nutná psychická odolnost, výhodou se může jevit absolvování kurzu asertivity.
Celé to úsilí často končí nezdarem: Nejsou. Vyprodáno.
Rozklepanou rukou típnete poslední cigaretu. Chtíčem po vědění zmožení, po zodpovězení palčivých otázek prahnoucí bytosti, jsou přemoženy rezervačním systémem.

Čekáte na zahájení předprodeje na další představení. Stále spletitější síť kontaktů se rozrůstá, sílí, pulsuje jako mozkové neurony. A pak se to stane:

Kamarád známého, který má kamarádku, která se na obědech setkává se sekretářkou tety bývalého přítele ředitelky základní školy, kam chodí dítě, jehož vedoucí z tábora na Lužnici roku 2009 se stará o administraci webu klubu Lávka, vám zajistí úspěch.
ON JE SEŽENE!
Připouštíte, že vstupenky na Pátou dohodu přeci jen fyzicky existují.


Všech šest lístků leží v zamčeném šuplíku žižkovského bytu. Jeden čeká na vás. Měsíční světlo hlásí den před úplňkem.
Po osmi bezesných týdnech odcházíte spát s pocitem, že přechod do páté dimenze máte v kapse, neboť jste si předplatili vstupenku k toltéckému vědění. Vizionářské sny té noci značí, že spása je nadosah. Svět se opět zdá být hezkým, klidným a harmonickým místem.

Dny plynou, těšíte se na setkání s přáteli, těšíte se na vlny Duškových výrazů od mrazivé tvrdosti, přes zaraženou hloubavost a záchvěvy dětského úsměvu, do slunečné záře, která všechny rozmaže na paprsky, aby se promíchali, stmelili, duškovatě držkovali proti svým zatvrzelým myšlenkám... a něco třeba změnili.
A už tím těšením se měníte. Měníte se tak, že když zavolá někdo, kdo začal shánět lístek jen o něco později než vy a dosud ho nesehnal, otře se o vás na malý moment hlásek: možná tam chce jít víc, než já.
Pošlete hlásek k šípku a s pocitem zadostiučinění, že jste TI VYVOLENÍ, si zalezete do svojí komfortní zóny s nápisem "nedám".
Ale první myšlenka druhého dne je překvapivě nová. Otevřete oči a hlavou vám proběhnou slova někoho pro tu chvíli bezejmenného:
"Jednou za čas je opravdu dobré darovat to, na čem vám hodně záleží."
Zvednete telefon a prostě to uděláte.

A když pak ráno otevřete dveře domu, olše a lípy podél cesty vám do uší šumí všechna toltécká tajemství.
 


Komentáře

1 twiiity twiiity | Web | 22. června 2012 v 17:55 | Reagovat

juchuuuuuuuuuuuuuuuuuuu novy diel, utekam citst :)

2 twiiity twiiity | Web | 22. června 2012 v 17:56 | Reagovat

aha... :-( to nie je novy diel... :-) tolko nanho cakam, az som sa zmylila :(

3 Hana Hana | 22. června 2012 v 19:41 | Reagovat

Velmi krásně napsané! Pátou dohodu jsem mimochodem viděla a zdaleka není tak podařená jako Čtyři dohody.

4 Johanka Johanka | 23. června 2012 v 15:25 | Reagovat

twiiity, já chápu, že čekáš na příběh, ale baví mě teď prostě psát jiné věci :-) Do smaragdového světa se jistě zase vrátím, ale asi by to netěšilo ani vás, ani mě, kdybych pokračovala jen ze setrvačnosti.

5 twiiity twiiity | Web | 29. června 2012 v 13:41 | Reagovat

[4]: jasne, v pohode :-) len som sa trosku sekla, upsss :-)

6 LM LM | 25. února 2016 v 10:26 | Reagovat

To ses jako chtela pochlubit jaxi dobra? :-P

7 smaragdovypribeh smaragdovypribeh | 2. června 2016 v 22:55 | Reagovat

Lenďo,to je tvoje zrcadlo, ne moje :-)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama